Sklady

Pro ocenění skladových zásob je použita metoda váženého aritmetického průměru. O pořízení a úbytku skladových zásob lze v účetnictví dle volby uživatele účtovat způsobem A i B. Vedlejší pořizovací náklady jsou rozpočítávány podle podílu cen jednotlivých zásob v dodávce. Systém podporuje i záruky, šarže, výrobní čísla, individuální ceníky a jednoduchou aplikaci rozpisu materiálu pro výrobu. Přístupová práva lze definovat až na úroveň jednotlivých skladů. K dispozici je také celá řada funkcí pro přeceňování zásob. Skladové zásoby lze prodávat na internetu prostřednictvím podporovaných internetových obchodů třetích stran nebo pomocí objednávkového systému STORMWARE eForm.

 

Zásoby se na skladě evidují v pořizovacích cenách, do kterých patří cena pořízení (fakturační cena, clo, spotřební daň) a vedlejší pořizovací náklady (přepravné, skladovací poplatky). Protože výpočet pořizovací ceny zásob není triviální záležitostí, program POHODA uživateli tuto činnost usnadňuje a rozpočítává vedlejší náklady pořízení podle podílu nákupních cen jednotlivých druhů zásob v dodávce. Umožňuje ke každé dodávce vedlejší náklady zadat i dodatečně, přičemž skladové ceny opět automaticky přepočte.
 

Úbytky zásob ze skladu se uskutečňují v pořizovacích cenách, ve kterých je materiál evidován. Ocenění skladových zásob stejného druhu, které závisí na jejich nákupních cenách, se v průběhu času samozřejmě mění. Program POHODA umožňuje zachytit tyto změny pomocí metody váženého průměru, kdy se cena zboží na skladě přepočítává průběžně po každém příjmu, resp. v zadaném časovém intervalu.

V daňové evidenci jsou zásoby evidovány v knize zásob, resp. na skladových kartách. Jejich příjem a výdej zadáváte do programu POHODA jednoduchým a rychlým způsobem. Do peněžního deníku se promítnou pouze změny finančních prostředků, tj. pokud jsou zásoby nakoupeny či prodány za hotové, resp. byla proplacena faktura.

Materiál dodaný zákazníkem a převzatý ke zpracování nebo k opravám nesmí být evidován v zásobách. Tento materiál zadáváte do agendy Ostatních závazků jako ručně vepsané položky bez vazby na sklad.

Způsob účtování zásob rozhoduje o tom, jakým způsobem se budou pohyby zásob promítat do finančního účetnictví. V minulosti byl způsob A striktně předepsán pro účetní jednotky podléhající auditu, toto omezení již neplatí. Jednotka si může zvolit takový způsob, který nejlépe odpovídá jejím potřebám a charakteru skladových operací. Ještě před zahájením práce se musí uživatel programu rozhodnout, zda povede všechny své sklady způsobem A nebo způsobem B; program neumožňuje vedení části skladů jedním a zbytek druhým způsobem.

Při účtování způsobem A se pohyb zásob zachycuje v účetnictví v průběhu celého účetního roku. Údaje o výdajích vynaložených na pořízení zásob se soustřeďují na příslušných majetkových účtech účtové třídy 1. Výhodou tohoto postupu je okamžitý přehled o finančních prostředcích, které jsou vázány v jednotlivých druzích zásob. Nevýhodou je při ručním zpracování větší pracnost, při používání programu tato nevýhoda odpadá. Projeví se pouze větším počtem účetních dokladů.

U způsobu B se v průběhu roku účtují veškeré výdaje na pořízení zásob do nákladů. Na konci účetního období se provede inventura a účty zásob se opraví o zjištěný stav. V průběhu roku nejsou v účetní evidenci dostupné aktuální údaje o stavu zásob.

V daňové evidenci i u obou způsobů účetnictví se v programu Pohoda vede podrobná skladová evidence podle jednotlivých druhů zásob. Z ní je možno zjistit okamžité stavy zásob bez ohledu na použitý způsob jejich účtování.

Uživatel může vystavovat příjemky, výdejky, převodky či výrobní listy. Skladovou evidenci může on-line používat v agendách nabídek, objednávek, faktur či v agendě Pokladna. Pro maloobrátkový prodej s vazbou na sklady slouží samostatná agenda Prodejky, ve které lze tisknout prodejní doklady na pokladní tiskárně a na konci směny je zaúčtovat jedním dokladem do pokladny.